Pokud jste již někdy byli na lekci nebo semináři ashtanga vinyasa jógy, pravděpodobně jste se i v tomto stylu (který je známý právě tím, že obsahuje série ásan s neměnným pořadím, tj. jednou se naučíte a nemusíte už přemýšlet jaké ásany a v jakém pořadí cvičit) setkali s rozdíly u jednotlivých učitelů. Hlavně, co se týče vinyas – jeden je učí jen mezi ásanami, druhý i mezi provedením na pravou i levou stranou jedné ásany. Jeden říká, že paschimottanasana A vypadá tak, druhý jinak, další některé pozice vypouští a ještě další drží ve stejných pozicích rozdílný počet dechů. Třešničkou na dortu pak je, když vám všichni z těchto učitelů řeknou, že studovali u Pattabhiho Joise 🙂
Následující článek, který napsala jedna z mých nejoblíbenějších učitelek ashtanga vinyasa jógy, Nany Gilgoff, od které jsem měl to štěstí učit se hned na začátku své ashtangové praxe, jasně vypovídá o tom, že i samotný Pattabhi Jois v čase upravoval to, co vyučoval.
A pokud byste měli zájem proniknout do tohoto populárního stylu jógy a pozorovat tak posuny a přínosy jógových ásan v poměrně krátkém čase, stačí kliknout na „Chci Ashtangu“ a budete přesměrováni na stránku s aktuálním termínem nejbližšího workshopu.
Nyní už příjemné čtení
Originál článku najdete zde: http://www.ashtangamaui.com/articles-by-nancy/
Následující řádky jsou o tom, jak Guruji (Pattabhi Jois) učil mě, Nancy Gilgoff, Primary a Intermediate series (první a druhou sérii ashtanga vinyasa jógy), během mého prvního pobytu v Mysore, v roce 1973. Spolu s Davidem Williamsem jsme tehdy v Mysore zůstali čtyři měsíce a cvičili dvakrát denně (kromě novů a úplňků).
Na první lekci mi bylo doporučeno udělat 5 Pozdravů Slunci A a tři závěrečné pozice – Yoga mudrasanu, Padmasanu a Tolasanu. Na druhé lekci, později stejného dne, to bylo 5 Pozdravů Slunci A a 5 B, plus tři závěrečné pozice. V další lekci mně Guruji řekl, abych udělala jen 3 Pozdravy Slunci A a 3 B a abych takto pokračovala dál. Pak začal přidávat ásany – každou lekci minimálně dvě a zakončila jsem vždy třemi závěrečnými ásanami.
Guruji mě naučil pozice ve stoji až po Parsvottanasanu, ovšem bez Parivrtta trikonasany nebo Parivrtta Parsvakonasany. Po Parsvottanasaně jsme přešli rovnou k Dandasaně.
Co se týče pozic v sedě, zahrnovaly minimum Vinyas. Nebyly žádné Vinyasy mezi stranami. Krom toho nebyly Vinyasy ani mezi stejnými řadami pozic – Janu Sirsasana A, B a C, po té byla Vinyasa a pak Marichyasany A, B, C a D, také bez Vinyas. Po nich následovala Vinyasa a tři kla Navasany.
Baddha Konasana, Upavishta Konasana a Supta Konasana byly také seskupeny bez Vinyas. Ubhaya Padangusthasana a Urdhva Mukha Paschimottanasana taktéž – byla jsem učena, že mám jednoduše změnit pozici rukou po Ubhaya Padangusthasaně a přejít přímo do Urdhva Mukha Paschimottanasany.
V Kurmasaně nás Guruji učil, aby paže pod rameny mířily přímo do stran (paže tak byly v jedné linii) a kolena byla u ramen. Do Supta Kurmasany jsem nepřecházeli skrz Vinyasu, ale rovnou jsme stáhli chodidla, vyhrbili záda, chytli se za zády za ruce a pak jsme překřížili kotníky před hlavou, hlava byla skloněná.
Jakmile jsme zvládli Setu Baddhasanu, Guruji přidal na konec pozic ve stoji ještě Utthita Hasta Padangusthasanu a Ardha Baddha Padmottanasanu (za Parsvottanasanu). Utkatasana, ani Virabhadrasana ale ještě v sérii nebyla. Stejně tak Parivritta Trikonasana ani Parivritta Parsvakonasana. Ty všechny byly přidány až později.
Jakmile jsme začali cvičit také Utthita Hasta Padangusthasanu a Ardha Baddha Padmottanasanu, po ukončení Primary Series jsme začali přidávat ásany z Intermediate Series – po Setu Baddhasaně následovala Pashasana. Ve skutečnosti jsem neměla ani tušení, že existují dvě oddělené série, až do konce prvního čtyřměsíčního pobytu – když jsme odjížděli, Guruji nám dal seznam pozic, které byly seřazeny jako Primary Series, Intermediate, Advanced A a Advanced B. K tomu také dodal, abychom cvičili každý den jednu sérii, tedy jen jednou denně. Když jsme byly v Mysoru, za první dva měsíce jsme se naučili jak Primary, tak Intermediate. Po té jsme cvičili Primary a Intermediat dohromady, jako jednu sérii, dvakrát denně.
Intermediate Series také obsahovala méně Vinyas. Mezi stranami nebyly žádné (v Pashasaně, Krounchasaně, Bharadvajasaně, Ardha Matsyendrasaně, Eka Pada Sirsasaně, Parighasaně a Gomukhasaně). Od Salabhasany po Parsva Dhanurasanu byly ásany cvičeny jako jedna skupina, Vinyasa byla až na konci. Od Ushtrasany po Kapotasanu byly pozice také jednou skupinou, Vinyasa byla až po Kapotasaně. Stejně tak u Eka Pada Sirsasany, až po Yoganidrasnu – po ní byla Chakrasana.
Intermediate Series, jak nás ji Guruji učil během prvního pobytu, zahrnovala Vrishchikasanu po Karandavasaně. Pincha Mayurasanu jsme drželi na pět dechů, složili jsme nohy do lotosu a spustili je dolů do Karandavasany. Opět na pět dechů, s nádechem jsme je pak vytáhli vzhůru a s výdechem rovnou do Vrishchikasany, pět dechů. Série byla zakončena Gomukhasanou. David chtěl více a tak Guruji přidal Supta Udrdhva Pada Vajrasana, stejně jako sedm stojů na hlavě – nejprve Baddha Hasta Sirsasanu A, B, C a D a pak následovala Mukta Hasta Sirsasana A, B a C. Guruji říkal, že ty byly z čtvrté série.
Oba typy záklonů do mostu (Urdhva Dhanurasana) – jak ze země, tak ze stoje jsme se učili až po té, co jsme zvládli druhou sérii a stejně tak byly přidány i zbývající ásany: Paschimottanasana, Salamba Sarvangasana, Halasana, Karnapidasana, Urdhva Padmasana, Pindasana, Matsyasana, Uttana Padasana a Sirsasana. Do té doby, jsme cvičení uzavírali jen Yoga Mudrasanou, Padmasanuou a Tolasanou.
Po té, co jsme se naučili Intermediate Series, nás Guruji naučil také Pránájámu (na konci třetího měsíce v Mysore, tj. asi měsíc po té, co jsme se naučili druhou sérii).
Myslím, že až v roce 1980, když Guruji přijel učit na Maui, přidal tolik Vinyas do svých vedených lekcí. Když jsem se ho zeptala, jestli je mám zařadit do ve své vlastní praxe, protože jsem cvičila bez nich, jak mě učil, řekl mi, abych přidala vinyasy, abych budovala sílu. Při této návštěvě v roce 1980 v sérii stále nebyly Parivritta Trikonasany, Parivritta Parsvakonasany, Utkatasana ani Virabhadrasany. Během dalšího Gurujiho pobytu ve Státech, přidal Parivritta Trikonasanu a Parivritta Parsvakonasanu. Když pak opět navštívil Maui a viděl, že děláme Parivrtta Parsvakonasanu, ptal se nás, proč to děláme, že je to „šílená pozice,“ abychom ji vypustili. Ale všichni, co jsme na Maui cvičili jsme ji tolik milovali, že nakonec řekl, abychom ji tam nechali. Utkatasana a Virabhadrasany byly pravděpodobně zařazeny později v osmdesátých letech.
Původně byly v Ashtanze čtvyři série: Primary, Intermediate, Advanced A a Advanced B. Pátá série byla „Série Ršiů (mudrců),“ o které Guruji zmínil, že by k ní měl cvičící přistoupit, až zvládne předchozí čtyři.