V prvním díle letního sedmidílného speciálu, se podíváme na jednu z nejčastějších chyb, která se týká především dvou skupin – těch kteří cvičí dynamické styly jógy a mužů.
Těch prvních proto, že dynamické styly dokáží snadno svést k porovnávání a závodění s ostatními (o to zajímavější jsou ale zkouškou nic z toho nedělat 🙂 ) a nás mužů se týká především proto, že máme přirozenou tendenci řešit věci silou a do pozice se musíme dostat za každou cenu. Ani jedno však v józe příliš dobře nefunguje, spíše naopak.
urputnost a netrpělivost jdou ruku v ruce nebo ještě lépe řečeno, tvoří perfektně uzavřený kruh. Navzájem se podporují a přelévají se jedna do druhé.
Určité úsilí je – stejně jako kdekoliv, kde si jdeme za svým cílem – samozřejmě potřeba a již před tisíci lety pro něj jogíni měli pojmenování: Tapas (úsilí směřované k dosažení vytčeného cíle).
Pokud to ale přeháníte, spíše jen „tlačíte na pilu“ a koledujete si o zranění. Stojí pak za zamyšlení, jestli urputný boj o dosažení pozice za každou cenu a snaha být lepší, než soused, vyváží celkem vysoké riziko zranění, díky kterému byste museli cvičení na několik týdnů přerušit – a to nemluvím o běžných situacích jako třeba každodenní tři patra s natrženým hamstringem. Toaletu raději ani nezmiňuji.
Samotná pozice nikomu lepší život nepřinese, ale chápu, že pocitu, kdy si cvičící připadá jako ve svěrací kazajce a jeho obličej mění všechny odstíny červené, se nic nevyrovná 🙂
Jóga je ale spíše o cestě k pozici. A o nelpění. A právě proto je vhodná pro všechny, ať už je cvičící flexibilní jako baletka nebo zkrácený jako hokejista.
Učí nás trpělivosti a pomáhá ji rozvíjet, protože i když je to ne vždy příjemné, stojí za to naučit se čekat – na určitou dobu přijmout to, co zrovna máme, jak na tom momentálně jsme. V takovém rozpoložení totiž doslova otevíráme oči a sebe samé pro možnosti a příležitosti, které pro nás byly ve chvílích urputnosti neviditelné.
Přeji vám ať vaše trpělivost nedostává příliš zabrat a příště týden si podíváme na chyby spojené s dýcháním.
Thank you for your sharing. I am worried that I lack creative ideas. It is your article that makes me full of hope. Thank you. But, I have a question, can you help me?