PROČ JSEM SE PŘI CVIČENÍ JÓGY PŘESTALA DÍVAT DO ZRCADLA

Mé oči těkaly zprava doleva, pokoušela jsem se pochopit, co znamená Utkatasana sledováním těl a dýchání ostatních okolo mě. Áá, to znamená pozici židle. Rychle jsem se naklonila vzad na paty a máchla rukama vzhůru přes hlavu a prohloubila svůj postoj. Mých deset prstů nohou se lehce vznášelo nad zemí a cítila jsem, jak se mi zpevňují ramena. Dýchej, uvolni se, teprve začínáš. Originální anglickou verzi najdete zde.

Mých prvních pár měsíců s jógou, bylo o zvědavých očích a nerovnoměrném dýchání. Přišla jsem na lekci, nějak se hýbala na podložce a modlila se, aby lektorka nepřišla s pozicí velblouda. V Šavásaně se má mysl zklidnila a já se konečně dostala k záměru, se kterým jsem na lekci přišla – chtěla jsem se cítit dobře.

Ztišení opičí mysli
Po měsících, kdy jsem vždy po práci zbožně zamířila do studia, jsem si konečně zvykla na sanskrtské názvy a posun v Pozdravech slunci, ale mé oči a mysl stále těkaly od člověka k člověku a neustále jsem soudila sebe sama, ostatní i učitelku, která nás vedla.

Proč po nás chce, abychom šli do Bojovníka? Má vůbec někdo tuto pozici v oblibě? Ta holka vedle mě je o tolik ohebnější, jak vůbec zvládne udělat rozštěp? Proč se tolik potím?!

A pak jsem jednoho dne měla všeho dost. Má mysl přeskakovala z myšlenky na myšlenku jako o závod, o balancích se raději ani nezmiňuji – měla jsem obrovské očekávání v pozici tanečníka, ale nemohla jsem najít drishti neboli bod, ke kterému bych upnula svou pozornost. Intuitivně jsem věděla, že potřebuji zavřít dveře světa okolo a vydat se dovnitř.

A tak jsem zavřela oči.

Když při lekci jógy zavřete oči, stanou se dvě věci:
Zaprvé, zjistíte, co to znamená najít rovnováhu bez vizuálních záchytných bodů a možnosti vědět, kde se v prostoru nacházíte.
Zadruhé, zapomenete na tu egem vedenou mentalitu, která je specifikem „západní jógy.“

Přestala jsem se dívat do zrcadla, abych odstranila své ego
Možná jsem se na konci každého cvičení ásan cítila „svěže,“ ale nikdy jsem necítila klid. Ne, dokud jsem nezavřela oči. Pak najednou přišlo uvědomění proč lidé cvičí jógu – když při cvičení ásan odstraníte své ego, zjistíte, co doopravdy znamená být – ne zkoušet, ne dělat. Být.

A když do tohoto stavu vstoupíte? Je to boží! 🙂 Je to okamžik, kdy vaše cvičení začne plynout. To, že se vydáte do svého těla skrz vnímání a intuici, vám dovolí spojit se sami se sebou. Přestanete zabředávat do toho, jak vypadáte, místo toho jste vedeni tím, jak se cítíte.

Když odstraníte vnější podněty, cesta dovnitř je mnohem snadnější
I když slyším hudbu, kterou nám učitelka na lekci pouští a slyším i učitelku samotnou, jak nás navádí do poloviční pozice holuba, můj dech promlouvá mnohem hlasitěji. Přehlušuje myšlenky, srovnávání, seznam věcí, které mám ještě večer udělat a já sklouzávám pravou nohou vpřed a vytvářím z ní na podložce tvar sedmičky. Neřeším tolik, jestli je má zadní noha přesně v linii s podložkou, místo toho poslouchám signály svého těla a skláním své čelo k zemi.

Bez zrcadla se můj dech a mé tělo stávají mými průvodci. Stávám se jediným člověkem na lekci. Otevírám své srdce a svá ramena, dokud necítím expanzi a nechávám všechny starosti o to, jak vypadám, ostatním.

Když se přestanu dívat do zrcadla, zjišťuji, co je jóga.

– Ava Pendl