S ALANEM FINGEREM O MEDITACI

Posledním ze série rozhovorů, které jsem během několika minulých týdnů natočil, je vlastně ten úplně první. Ještě před odjezdem na jógový trénink s Baronem Baptiste se mi podařilo dostat se v New Yorku na dopolední meditaci Alana Fingera. Alan je opravdu inspirující učitel a během lekce nejedenou rozesmál celý sál. Skvělá ukázka toho, že i k náročným tématům se dá přistupovat s lehkostí. O pár tipů jak na to a jak na meditaci se s vámi Alan podělí v dnešním videu. Přepis do čj najdete pod ním. Ať se líbí! 🙂

Pavel: Zdravím vás, jsem zde s Alanem Fingerem, skvělým učitelem z New Yorku. A právě jsem se zúčastnil jeho meditační lekce, která mě velmi inspirovala a tak jsem se jej chtěl zeptat na několik otázek. Takže, zdravím tě, Alane, jak se máš?
Alan: Mám se báječně, Pavle.

P: Má první otázka je o meditaci: Jak by podle tebe lidé měli začít s meditací, pokud příliš neví o jejích principech a nemají na ni moc času? Mohl bys uvést několik tipů, jak na to?
A: Ta nejsnadnější cesta, jak začít s meditací je, zklidnit mysl. Ale zklidnit mysl napřímo, je nemožné, protože nemůžeš své mysli říct: „Přestaň myslet!“ Takže jsou dvě cesty: Buď můžeš jen vnímat svůj dech, což je něco, co se nedobrovolně hýbe dovnitř a ven z tebe, takže se ve skutečnosti začneš zaměřovat na něco, co se ti prostě děje. Protože je mnohem snadnější sledovat to, co se ti děje a co se k tobě nějak vztahuje. Tvůj dech je tvá životní síla a tak jednoduše cítíš nádech a výdech. Nádech a výdech. Bez snahy s nimi nějak manipulovat. Jen je sleduješ a vezeš se na nich – dovnitř a ven. Možná si uvědomíš, že si občas povzdechneš nebo zívneš, pak dojde ke změně a zjistíš, že dech se zpomalí a zjemní, víc a víc. V tomto okamžiku, kdy je dech jemný můžeš spojit palec a ukazováček (ostatní tři prsty jsou protažené) a přitisknout je k centru hrudníku. A snažíš se jen cítit ten bod ve středu svého hrudníku. Místo, kam se dech vrací. S nádechem se rozšiřuje a s výdechem se dostáváš zpět do tohoto bodu. A když se dech zastaví a ty jsi v tom místě, cítíš, jak se ten bod v tobě začne rozšiřovat. Ten bod, který se rozšiřuje je tvé skutečné Já. A zaneprázdněnost způsobuje, že se tvé skutečné Já ztrácí ve vnějším světě. Ale když cítíš, jak se rozšiřuje, je to vnímání nepodmíněné lásky. Jen bezpodmínečná láska, která tě naplňuje. Takže to je nejsnadnější cesta, jak meditovat.

P: A co si myslíš o délce meditace? Je v pořádku začít jen s jednou minutou denně?
A: Tři minuty. Během jedné minuty se mysl ve skutečnosti nemá šanci zklidnit. Klidně si můžeš nastavit i budík a jednoduše naslouchat svému dechu. Dostat se k tomu zmíněnému bodu a snažit se cítit tu láskyplnou stálost. Ta je v podstatě každého člověka. A jen cítit ten láskyplný pocit, který z tebe vyzařuje a v určitém smyslu se spojuje s energií, která je v každém z nás. Jednoduše to vnímej a buď jí. Ale začni alespoň se třemi minutami. I když je to náročné, je to v pořádku. Znamená to, že se něco dere na povrch, vytváří to určitý tlak a ty chceš tyhle vzorce prolomit. Je to podobné, jak když se snažíš zkrotit divokého koně – nejprve se vzpírá se. Pak si myslíš, že jsi ho už zkrotil, ale on se zase vzpírá. Ale nakonec se na něj vyhoupneš a oba si to užijete, jste na stejné vlně. A stejné je to s myslí. Ale měl bys meditovat minimálně tři minuty a prolomit ty náročné chvíle. Měl bys postupovat.

P: A jaká byla tvá cesta k meditaci? Začal jsi s meditací nebo s ásanami?
A: To je různé, protože to, co dělám je Ishta jóga, takže cokoliv, co člověk potřebuje, přesně ten druh přístupu mu dám. Takže pokud se někdo při meditací příliš ztrácí, provedu s ním poté několik ásan, abych jej uzemnil. Především pozice vestoje. Pokud jde pouze o neklidného člověka, ásany před meditací mu pomohou zklidnit se a připravit se na meditaci. Obvykle rád provedu nejprve několik ásan a přidám ještě několik krijí (očistných cvičení), abychom se na meditaci více naladili. Pak meditujeme a nakonec ještě provedeme několik uzemňovacích ásan. Takže ásany používáme terapeuticky. Ishta jóga znamená jóga, která rezonuje s duší (Já). Takže Ishta je to, co rezonuje s tvou duší. Takže použijeme to, co je vhodné pro jedince, spíše, než že abychom říkali: „Všichni by měli dělat to samé.“ Takže nejsou žádná pravidla, stavíme to člověku na míru.

P: A když říkáš, že je to jóga, která rezonuje s člověkem, co myslíš tím jóga.
A: Jóga má velmi mnoho významů. Ale jóga ve skutečnosti znamená sjednotit se. Dostat se z duality zpět k jednotě. Ale je mnoho druhů jak dělat jógu – můžeš ji dělat skrz tělo, skrz dech, skrz mantry, skrz krije i skrz „přemýšlení“ – džňána jóga. Takže existuje mnoho druhů jógy, ale všechny jsou navrženy tak, aby tě dovedly ke stejnému cíli, k józe, aby ti pomohly sjednotit se. Ale jóga se stává anglickým slovem a pak máme na mysli jógu, která rezonuje s tvou duší. Nicméně, vždy je to o tom, která z těchto forem, která z těchto cest je ta, kterou potřebuješ ty, aby ses sjednotil. Je to vše o jednotě – jsou lidé, kteří začnou a je to vše o těle, o fyzickém přístupu, potí se, předhánějí se, kterou pozici udělají a je to skvělé, když ji dosáhnou, protože je to nutí soustředit se. Ale automaticky, ta skutečná síla jógy – poté, co jsi to vše zvládl – je, že ležíš v šavásáně a cítíš své Já, jsi sám se sebou, nejsi roztroušený. Není to o tom, že ležíš a říkáš si: „Týjo, dnes jsem se dostal ze stoje na hlavě do páva! Pecka!“ Ne, ležíš a vnímáš. Jóga.

P: Mám poslední otázku: Vedl jsi lekci s takovou lehkostí, byla to zábava a bylo to prostě skvělé. Nebereš se příliš vážně, jako spousta dalších učitelů.. Myslím že by bylo velmi inspirující, obzvláště pro učitele jógy, kdybys mohl zmínit několik tipů, co by měli dělat nebo jak by měli k vedení lekcí přistupovat.
A: Mysl je něco, co máme a používáme. A čím více mysl trénuješ, tím více jsi úspěšnější, tím jsi lepší. Takže, když meditujeme, chceme vytrénovat svou mysl k tomu, stát se osvícenými. Ale mysl se nemůže stát osvícenou, protože osvícení znamená, že se o svou mysl přestaneš starat. Takže pokud jsi příliš horlivý, nemůžeš se z té horlivosti mysli dostat. Pokud se směješ nebo řekneš nějaký vtip/uděláš něco vtipného a někdo se tomu zasměje, poté, co se zasměje/š, ta horlivost mysli zmizí, prolomíš ji. A když zmizí, můžeš cítit svou duši. Takže i když cvičíš ásany a mysl je příliš intenzivní ve snaze tu ásanu udělat, je těžké ji opravdu udělat. Ale když řekneš vtip a všichni se zasmějí, pak jdeš do ásany znova, ale s úplně jiným přístupem. A je skvělé, co v tomto přístupu najdeš.

Takže mé motto je vždy: „Mysl ti osvícení nedá, ale smích ano.“ Ale je to jen motto, protože mysl ti tam také může pomoci, ale je to mnohem náročnější, protože mysl je příliš komplikovaná a lstivá. Nestarej se o mysl: Jóga čitta vrtti niródha (Jóga je zastavení změn mysli, Pataňdžaliho jógasútra I, 2). Osvoboď se od vrtti (změn mysli, myšlenek). Cokoliv, co můžeme udělat, abychom si pomohli osvobodit se od vrtti. Ale myšlení, i když je spirituální, i když říká: Já jsem mnich, tě svazuje, protože je to myšlení. Vrtti niródha – jak se osvobodíme od vrtti? Někdy je smích úžasným nástrojem. Osvobodí tě. Protože když se směješ, musíš nelpět. Nemůžeš nelpět a zároveň být vážný. Prostě musíš nelpět. Takže pokud tohle dokážeš – nemyslím, abys jógu zesměšňoval, nesměješ se pořád – využiješ smích k nelpění, je to krija. A pak se lidé dostanou sami k sobě.

P: Moc ti děkuji, Alane.
A: Namaste. A všem v Česku a na Slovensku přeji superúžasnou jógovou cestu.