VÝCHODNÍ MOUDROST PRO SPORŤÁKY, PRACANTY NA VOLNÉ NOZE A PRO TY, CO ZAČÍNAJÍ S ÁSANAMI

Když jsem se před cca 15 lety dozvěděl, že v józe existují nějaké principy, které dokáží zjednodušit, ale zároveň i obohatit život – ať už jste lektor jógy, sportovec nebo třeba ajťák na volné noze – nejprve se mi do nich zrovna dvakrát nechtělo Nakonec mi to ale nedalo – musel přece existovat nějaký důvod, proč přetrvaly tak dlouhá tisíciletí.

A tak jsem je postupně začal integrovat do cvičení ásan a do každodenních i akutních situací a po určitém čase – někdy jsem výsledky a určitý druh úlevy zaznamenal hned, někdy po několika týdnech – jsem doporučení sdílel dál – s cvičícími, v rodině, s kamarády – a zjistil, že zajímavě fungují i jinde.

Netřeba asi příliš představovat Ahimsu, neubližování (si).
Vždy se najde nějaká cesta a většinou se dá najít i více řešení/cest, jak se ze situace/stavu, který je nám nepříjemný, dostat pryč nebo ideálně až tam, kam zamýšlíme.

Někdo možná namítne: „No ale když on/ona/pes/rodina/kolega/šéf/stát,…“
Upřímně, když budeme pravdiví sami k sobě – což je mimochodem další doporučení, Satya (pravdivost) – dojdeme k uvědomění, že vnější podmínky sice mohou být různé (různě nepříjemné), ale jak na ně zareagujeme nebo co s nimi uděláme je vždy naše zodpovědnost.

Můžeme se tomu sice nějaký čas bránit nebo dělat, že se nic neděje, ale nemůžeme se pak divit, že se nám určité situace – jen s jinými „kulisami“ – opakují stále znovu. A jak už to tak chodí, jednou stejně nabyde daný problém takové intenzity, že jej prostě budeme muset vyřešit. Tak proč nevyužít pár prověřených doporučení a nezměnit to hned?

U houževnatých sportujících jde nejčastěji o zranění, která jsou výsledkem přetrénování/přetížení, pramenící v neochotě odpočinout si – nemůžeme se přece jen tak povalovat a nic nedělat.

Nestálo by ale takové občasné nicnedělání za výměnu zranění, které člověka odstaví klidně na 3 měsíce nebo se v nějaké víceméně únosné míře táhne roky?

Nebo by bylo lepší zeptat se s čím v nás jsme tolik nespokojeni, že sami se sebou těch pár chvil odpočinku nevydržíme?

Podobně je to i u cvičení ásan (jógových pozic), které možná také někteří berou jako sport a musí je dělat aspoň na 120%. Zajímavé ale je, k jaké, možná až úlevě, člověk dojde, když přijme, že na některé cviky prostě zatím nestačí a místo zběsilého tempa a neustálého drilu, aby se vyrovnal ostatním, sám pro sebe uzná, že jeho aktuální možnosti jsou, jaké jsou a dá tak prostor své jedinečnosti a novým možnostem jejího vyjádření.

Pak se není potřeba s nikým porovnávat, protože se ví, že i takoví, jací jsme právě teď, jsme dostatečně dobří.

A o 12+ hodinových šichtách na počítači ani nemluvím.
Ať už píšete kódy takovým způsobem, že si po skončení každého projektu musíte s téměř mrtvýma rukama zajet na 14 dní do lázní nebo vám ztuhlé tělo brání v plném využití vaší kreativity, není nic lepšího, než si o přestávkách dát ve formě Ahimsy, když už ne úplný relax, tak aspoň několik osvědčených ásan, ve kterých zregenerujete nejen ruce a zápěstí, ale i celé tělo a pořádnou dávku osvěžení pošlete i do mozku.

Mezi doporučení/principy sice patří také Tapas (úsilí směřované k dosažení cíle), ale ten dobře funguje jen, když je vyvážený právě Ahimsou. Nebo z trochu jiného pohledu – Tapas je tím, co můžeme ovlivnit. Je tady ale taky to, co ovlivnit nemůžeme, tzv. Išvara Pranidhana, neboli to, co je moudřejší přenechat „vyšší síle,“ tomu co nás překračuje.

A mezi tím, co ovlivnit můžeme (Tapas) a co ovlivnit nemůžeme (Išvara Pranidhana), stojí schopnost rozpoznat (Svadhjaja), či spíše moudrost, o který z uvedených dvou principů se v té které situaci jedná. Tj. abychom se z bytečně netrápili pro to, co není v našich silách a neházeli na jiné to, co má být právě v našich silách.

„Everything is hard before it´s easy.“ – J.W. Goethe
„Vše je těžké, než se to stane jednoduchým.“

Vždycky možná nebudeme mít k dispozici tak silnou vůli, abychom aktuální situaci vyřešili jinak, než jsme zvyklí – tj. abychom vystoupili z komfortní zóny a vyzkoušeli tato ověřená doporučení.

Mnohem spolehlivější metodou je postupný trénink, který nám z nových přístupů pomůže vytvořit návyk. A přesně takový trénink, rozšířený ještě o několik dalších principů a navíc v maximálně podporujícím prostředí, zažijete v těchto sedmi dnech.