V úvodu dnešního článku vám děkuji za přízeň a pozornost v tomto roce – ať už jsme se viděli na některé z akcí, psali si e-mail, „potkali se“ v rámci některého z mých online programů nebo jste si třeba přečetli některý z článků na tomto webu, děkuji za váš čas a doufám, že pro vás byl tento kontakt užitečný.
Pokud si najdete chvilku, budu rád, když napíšete, jaké téma by vás zajímalo dál, o čem byste si rádi přečetli více nebo jaké zaměření by měla mít lekce/seminář, kterého byste se rozhodně rádi zúčastnili.
A možná budou vaše svátky a následující rok ještě o něco příjemnější, když zmíním pár myšlenek na témata, se kterými jsem se v končícím roce setkával nejčastěji – ať už ze zpráv a rozhovorů s vámi nebo z opakující se osobní zkušenosti.
„Pracuj na svém rozvoji nebo se ti život o rozvoj postará.“
– Andy Winson
Udržitelnost
Nemám teď na mysli zkratku ESG, ani Greenwashing.
Rád bych jen podpořil ty z vás, kteří se už několikrát pustili do akce (učení jazyků, pravidelná meditace, hubnutí, či cokoliv dalšího), aby nepřestávali a našli další způsob, jak pokračovat, až dosáhnou, čeho chtějí. Tím způsobem však vždy nemusí být (silná) vůle. Naopak spíše pozoruji, že ta časem vyprchá a tím celá snaha skončí. Mnohem menší úsilí a větší pravděpodobnost úspěchu spočívá v návyku/zvyku. A ten může klidně spočívat v maličkostech. Jen pravidelných.
Stačí jeden nádech s rukama nad hlavou a výdech s předklonem, pokud chcete jednou odcvičit 3 Pozdravy slunci nebo i devadesátiminutovou jógovou sestavu.
Stačí jedna věta v angličtině, kterou každý večer shrnete svůj den, abyste za nějaký čas vedli plynulou konverzaci.
A stačí místo dvou hrstí chipsů sníst jen jednu a místo druhé si dát například pár lžiček cottage a třeba ještě před příchodem domů jednou dům obejít nebo to vzít po schodech, místo výtahem. A postupně přijdou určitě další nápady, které vás postupně – bez drastických diet, které jsou stejně jen přechodné – dostanou do lepšího tvaru, kondice, rozpoložení a v neposlední řadě hodnoty sebe sama.
A když to jednou nevyjde? Nebo se na pár dní vynoří nenadálá situace? No a? Ještě jsem nepotkal nikoho s ideálními podmínkami pro cokoliv. Jediná otázka je, jestli konkrétní cíl teď opravdu chcete.
Pokud ne, proč se do toho vůbec pouštět? Nebo ještě hůř, proč si dobrovolně vytvářet nové povinnosti a následně se stresovat nebo se trápit, že to nevychází?
A pokud naopak ano, cestu nakonec vždycky najdete, i když to bude znamenat/vyžadovat nové a nové úpravy, nové a nové pohledy na věc. Kolikrát stačí jen udělat si tu cestu natolik zábavnou a pohodovou, abyste po ní chtěli jít dál každý další den 🙂
„Lidé svůj stav stále svádějí na okolnosti.
Lidé, kteří jsou úspěšní však hledají okolnosti, které chtějí
– a pokud je nemohou najít, vytvoří je.“
– George Bernard Shaw
Akceptace – Koncentrace
Nic není definitivní a všechno časem pomine. V životě asi každého z nás už někdy bylo období, kdy jsme museli snášet podmínky, které nebyly příjemné a spíše jen stupňovaly naše negativní rozpoložení. Ne vždy je možné je ze sebe dostat, ale držením uvnitř si akorát přitěžujeme.
Jednou z možností, jak se nad tyto podmínky alespoň na chvíli povznést a oprostit se od nich a vlastně je i využít, je přijetí této situace a koncentrace na její prvky – pokud vás například štve déle probíhající rekonstrukce ve vedlejším bytě a máte chvíli času, můžete se místo obvyklé koncentrace („meditace“) na dech, koncentrovat na zvuk vrtaček. Klidně se tak může stát, že budete chtít, aby vrtání ještě pokračovalo, protože když přestane, ztratí se vlastně předmět koncentrace.
„Včera jsem byl chytrý, chtěl jsem změnit svět.
Dnes jsem moudrý, měním sám sebe.“
– Rumi
Dostatek odpočinku
Za mě rozhodně nejzásadnější téma. A pro spoustu lidí to nejtěžší.
Odpovědi mnoha lékařů na fyzický výsledek nedostatku odpočinku je jednoduchá: stáří. Jen mi teda přijde, že dnešní populace stárne nějak rychleji.
Občas slýchám – přece nemůžu nic nedělat. Když pak ale stejný člověk v závěrečné jógové relaxaci pokaždé usne, o stavu neodpočatosti a zadělávání si na – dříve či později – příchozí problémy, je to celkem vypovídající. A třeba právě několikaminutová relaxace v leže na zádech může být skvělým startem jak ke snížení únavy, tak k prevenci zranění, ale i psychických problémů a ve finále i k vyšší a kvalitnější výkonnosti.
Zároveň je relaxace asi tím nepohodlnějším způsobem, jak se hlouběji propojit se svým tělem a začít naslouchat jeho potřebám. Když k tomu pak přidáme pár ásan, zjistíme, že se nám tyto potřeby daří i poměrně snadno naplňovat.
Přeji Vám, aby pro vás naplňování vašich potřeb a přání bylo v roce 2025 snazší a veselejší, abyste si splnili vše, co opravdu chcete a co vám bude dělat radost ještě dlouhá léta. Spokojenost ve chvílích kdy věci zdánlivě nepůjdou tak jak zamýšlíte a při tom všem hlavně zářící zdraví 😉
Ahoj Pavle, úplně s tebou soucítím, s každým tvým slovem a jsem osudu vděčný, že jsem tě na své jógové cestě potkal. Přeji ti hodně spokojených a vděčných klientů a byl bych moc rád, kdybychom se ještě někdy setkali na nějaké tebou pořádané akci. Ten Harrachov mě mrzí, ale měl jsem v ten čas zamlovenou již jinou akci. Namaste🙏
Ahoj Dušane, děkuji za milá slova 🙂 Měj skvělý rok 2025 a těším se v něm na další setkání! 😉