JÓGA, JÍDLO A JEDNA ZAPADLÁ DISKUZE NA KORFU

Před lety jsme seděli s kamarádem na jedné hotelové terase na Korfu, koukali na moře a vedli veledůležitou debatu o všech starostech, které jen dva dvacetiletí kluci můžou mít. Jednou z nich byly porce, které kamarád spořádá ke snídani a přesto může za hodinku s klidem pokračovat. Navíc, aniž by to na něm bylo vidět: „Můžu sníst klidně sedm krajíců chleba, ale že by mně to něco dalo, to se říct nedá.“

Pomiňme teď jestli nebo jaké pečivo vůbec jíst, podstatné bylo, co se při jídlech odehrávalo v jeho hlavě: „A co při tom jídle děláš, na co se soustředíš?“ „Na co bych se soustředil? Koukám na televizi, hraju hry nebo si čtu nějaký časák.“ „Hele, možná ti to přijde jako blbost, ale až budeš zítra snídat, na chvíli na všechno ostatní zapomeň a soustřeď se jen na to jídlo: jakou má doopravdy chuť – ne jen zjistit jestli je málo nebo akorát slané, jestli ho obvykle jen tak zhltneš, vytěž z něj maximum, žvýkej ho tak dlouho, dokud ti nějakou chuť dávat bude a když už z něj víc nevymáčkneš, sleduj, jak se ti jídlo vzadu v puse před polknutím seřadí a vnímej i to, co se děje, až ho polkneš. A ideálně se soustřeď už na samotnou přípravu jídla, i když je to jen chleba s pomazánkou, sýrem a trochou zeleniny. Nemusíš to dělat pořád, jen to jednou zkus a uvidíš co bude.“

Když jsme se druhý den potkali, kamarád jen tak mimo řečí – aby ego moc neutrpělo 🙂 – prohodil: „Hele, na tom způsobu jídla něco bude, udělal jsem to, jak jsi říkal a dneska jsem z pěti krajíců snědl jen dva a u třetího už jsem nemoh, fakt bylo zajímavý pozorovat, co se s tím jídlem děje, byl jsem za chvíli sytý. A taky musím říct, že to musím trochu upravit, protože ten sýr a pomazánka mně k sobě vlastně moc nejdou.

Možná si řeknete, že tohle ať si řeší dvacetiletí kluci, že nemáte na takové hlouposti čas – zkoumat jídlo? A ještě se rovnou dívat, co píšou v kalorických tabulkách a ve složení, ne? 🙂

Jak je ale na tom vaše tělo? Jak se v něm cítíte? Cítíte ho vlastně? Nebo raději nechcete? Chcete zhubnout nebo naopak přibrat? Jíte ve stresu? Jíte jen proto, abyste do těla rychle něco naházeli? A co vředy a zažívací potíže? Potřebujete při jídle přečíst článek, kouknout na nové trailery nebo vyřídit maily a smsky? Nebo berete jídlo jako čas k zastavení od toho všeho shonu, čas sami pro sebe nebo čas v příjemné společnosti?

„Starejte se o své tělo, jinak nebudete mít, kde žít.“

Jasně, že si oběd moc nevychutnáte, když vám před ním šéf sdělil, že prezentaci, která měla být hotová do konce týdne, potřebuje ještě dnes, než půjdete domů nebo ráno, když vás dítě zase neposlouchá a oblíkání do školky trvá půl hodiny, jste rádi aspoň za šálek kafe. Nebo vám partnerka odjela na služební cestu a v zápalu sledování hokeje se vám jídlo připálilo, tak objednáte pizzu a pivo a mezitím narychlo zhltnete dvě tatranky. Kdy teda začít? A proč vlastně?

Možná začnete zjišťovat, že některá jídla vám vlastně nic moc nedávají a začnete hledat lepší zdroje a možná vám budou stačit i menší porce, protože z jídla dokážete vytěžit mnohem víc – mimochodem věděli jste, že to, jak dobře jídlo strávíte záleží už na jeho rozžvýkání?

Budete více autentičtí – to je to, co dělá jóga a to, co znamená význam spojení power joga: rozvíjí vnímání. Ne proto, abychom se dokázali dotknout špiček chodidel ale proto, že dokážeme lépe vnímat, co nám sedí, vnímat signály svého těla a taky si vybudovat dostatek síly/moci (power) se podle toho řídit – ať už jde o to mírně ubrat v ásaně, když nemůžeme plně dýchat, o vyřazení jídla, které našemu tělu ve finále způsobí více škody, než užitku nebo o udržení si klidu a nadhledu, i když se náš svět (zdánlivě) hroutí.

A s těmi začátky.. musíte s jídlem dělat tohle vše? U každého jídla? To by byl tak akorát další stres, že?
Mám návrh, kalorické tabulky a složení nechte těm zapálenějším a zatím se zaměřte na jedno jídlo o víkendu. Nebo víte co? Zaměřte se jen na prvních 5 soust. A uvidíte. A až uvidíte, dejte mi vědět do komentářů 😉