Jóga, viróza, 7denní výzva a víkend v Alpách

Master the game
V posledních týdnech jsem na lekcích i mimo ně potkal pár ambiciózních lidí. Klobouk dolů za to, co se jim povedlo a jak si jdou za svými cíli/přáními. Co se ale týče jejich zdravotní stránky, ta není nijak světlá.

Když jsem tak nad tím přemýšlel, zazněla mi vhlavě slova jednoho z mých oblíbených speakerů, Tonyho Robbinse, který ve své knize Money: Master the game říká: „Ještě důležitější, než budovat bohatství, je budovat ho způsobem, který přináší klid v mysli.“

Podle mě je to jedna z dalších skvělých ilustrací konceptu tapas-ahimsa (disciplína-nenásilí) nebo ještě lépe prayatna a shaitilya (úsilí a uvolnění) v praxi.

„Prayatna Shaitilya Ananta Samapattibhyam“
„Spočinutí v přirozenosti dosáhnete, když se (v pozici) vzdáte úsilí.“
– Jógasutra 2.47

Jasně, podle ortodoxního přístupu jsem to celkem odduševnil, ale jóga má být použitelná pro každý den, ju? 🙂

Očistné techniky?
Nedávno jsem také zaslechl, že řádí nějaká střevní chřipka. A protože jsem posledních 18 měsíců podobným nástrahám docela odolával, přestože odpočinku jsem svému tělu moc nedopřával, rozhodlo se, že je třeba mi pár zákonitostí připomenout – neodolalo a jednu takovou střevní virózu mi dopřálo.

Napadaly mě sice možnosti, jak věci urychlit – například si přidat další očistné techniky (kromě těch dvou přirozených u mísy) a taky jsem si vzpomněl, že Mayurasana (pozice páva) prý výborně funguje při požití nevhodného jídla (které bylo zřejmě tou poslední kapkou) – takže proč to právě při této příležitosti nevyzkoušet?

Byl jsem ale rád, že se má výdrž postupně prodlužovala ve prospěch lehu v posteli, místo povalování se u mísy, takže výdrž v nějaké akční ásaně jsem raději zase pustil z hlavy.

Dva dny po mírném zlepšení stavu jsem navíc ještě měl jet na menší rodinnou sešlost, kterou bych „nějak zvládl,“ ale, řekl jsem si, proč tuhle „příležitost“ (virózu) nevyužít právě k tomu, abych to prostě přijal se vším všudy, trochu si v tom pobyl a rekonvalescenci dotáhl až úplně do konce?

Nějak se mi totiž poslední dobou začal vytrácet smysl právě toho všeho zvládání, všech těch úkolů, které před námi stojí (a které si možná často vytváříme sami), protože to ústí ve zvládání života. A přijde mi, že ten je lepší si užívat.

Možná jinak, než jsme si původně představovali a možná jinak jen dočasně, ale pořád lepší, než zvládat.

Neubližovat slovy
Už jsem zmínil ahimsu. Kdo toto hlavní (a první z deseti) jógové doporučení zkoumal trochu víc, ví, že se netýká jen fyzických činů, ale také myšlenek a slov. A právě o neubližování slovy se ve svém posledním newsletteru zmínila Šárka z Jógovny – jako o 7denní výzvě, která je zároveň tématem měsíce Jivamukti jógy: „Je to, co chceme říct, laskavé? Je to pravdivé? Je to nezbytné?“

Myslím, že je to skvělý nápad a rád bych k němu ještě něco přidal:
Kdo jste četli můj článek o Vipassaně, nezmínil jsem, že na konci každé meditace (každého sezení) se ještě v této tradici přidává tzv. Metta Bhavana (meditace nepodmíněné a nesobecké laskavosti), kdy v podstatě slovy vyjadřujete svůj záměr, aby se dařilo vám i všem ostatním a aby se tak dělo i díky vaším myšlenkám, slovům a jednáním.

V Ashtanga Vinyase je to vyjádřeno poslední větou v Mangala mantře (closing prayer): Ať jsou všichni/všechny bytosti šťastní a ať k tomu svými myšlenkami, slovy a jednáním přispívám.

Pokud je to na vás příliš ezoterické, utopické, apod. je to na vás, klidně si můžete zvolit jiná slova nebo jednoduše neudělat nic. Jen mějte na paměti, že až se zase příště rozčílíte, ty negativní vibrace zapůsobí jako první na vás. Směrem ven už jen postupně slábnou.. Takže proč si neudělat život lepším a ještě tím pomoct někomu dalšímu?

Nový jóga víkend v Alpách
Tohle jsem na stránkách sliboval zmínit ještě do konce ledna, ale nebylo jasné, kde se nakonec víkend uskuteční. Protože požadavky a možnosti zájemců o víkendy jsou různé, rozhodl jsem se tentokrát pro trochu větší různorodost a díky tipu jedné známé, která mé lekce a víkendy navštěvuje již dlouhá léta, jsem vybral vysokohorskou oblast Lungau na jihu Salcburska.

Přátelé, až si zacvičíte v tomhle dřevem provoněném a hřejivém sále nebo dokonce venku uprostřed alpské přírody, myslím, že už nebudete chtít jinak 🙂 A protože jsem v této oblasti strávil minulý rok i pár dnů na kole, věřím že i výšlapy/vyjížďky do okolí potěší všechny vaše smysly 😉

Bližší informace k víkendu najdete na této stránce.