Jak tak v průběhu léta na různých akcích a zájezdech potkávám nové lidi, občas si to neodpustím a trochu žertovným tónem směrem k dotyčné/mu poznamenám: „Narovnej se!“
Z části je to sice profesionální deformace, nicméně shrbený postoj/ramena stažená k hrudní kosti nejsou nic pěkného pro tělo, pro psychiku, ani pro oko – v tomto případě možná ještě víc u žen, než u mužů.
Většinou dotyční odpoví, že jsou si toho vědomi a jakmile se napřímí, hned se cítí líp a ještě se usmějí 🙂
Občas se ale zeptám i na důvod, proč se hrbí, když o tom ví a když se napřímení cítí lépe?
Kromě obvyklé odpovědi nebo spíše až přesvědčení u žen, že by se neměly „prsit“ jsem se nedávno setkal i s takovou (od jedné cca 180cm slečny), že je shrbená, aby „zapadla a nevyčnívala.“ Trošku smutné..
Osobně jsem – s odstupem let – vděčný za to, že mi moje máma s babičkou na základce poměrně dlouhou dobu připomínaly, ať se nehrbím nebo mi za záda strčí pravítko 🙂 – takže kdo ví, odkud to „Narovnej se!“ vlastně mám 🙂
Ale je pravda, že když jsem začal s jógou, posunulo se to ještě dál.
Jedna účastnice lekcí to dokonce komentovala: „Minule jsem si vás všimla v tramvaji, docela jste vyčníval mezi ostatními, jak jste tam seděl tak rovně, proč tak vlastně sedíte?“
Jedním z těch fyzických přínosů je i to, že se vám hned lépe dýchá. A když můžete dýchat snáz a více zhluboka, nejenže do těla posíláte více kyslíku, díky čemuž mohou lépe fungovat mozek a orgány, ale zároveň vytvoříte i správný svalový tonus a zapojíte ty svaly, které jinak spíše ochabují.
Na lekcích také často říkám, aby si lidé hlídali hlavně to, jak sedí a stojí přes den nebo jak vykonávají takové ty normální věci – když se zohnou pro něco, co jim spadne, přenáší nějaké břemeno, sedí v kanclu u počítače nebo jak stojí, když čekají na zastávce (většinou zřejmě s jednostranným přetížením – na jedné noze a ještě tak nějak zhrouceně).
Na to si vybavuji, jak mi kdysi jiná účastnice řekla: „Ty jo, ty Pozdravy slunci jsou super, hlavně ta třetí pozice (rovný předklon, Uttanasana B), díky tomu cítím, jak jsem teď pevnější, když si myju nad vanou hlavu a nelámu se už v zádech“ 🙂
Ať se jedná o stoj, sezení nebo jakoukoliv jinou pozici nebo fyzickou činnost, při cvičení ásan vše vychází z dýchání, z jeho propojení s pohybem (vinyasa) a ze základní pozice ve stoji – z Tadasany. A musím říct, že s přibývající praxí pro mě tyhle základní tři věci nabývají na stále větší důležitosti a hloubce.
Všemi třemi se dopodrobna zabýváme na kurzu pro budoucí lektory – ještě jeden jsem se rozhodl otevřít od ledna.
A pokud byste se na něj chtěli trochu připravit nebo naopak všech deset víkendů nemůžete, přijďte na ranní nebo večerní kurz.
Thanks for sharing. I read many of your blog posts, cool, your blog is very good.
Joga sa necvičí, joga sa aj žije…
a nebo taky praktikuje 🙂