Jak tak v průběhu léta na různých akcích a zájezdech potkávám nové lidi, občas si to neodpustím a trochu žertovným tónem směrem k dotyčné/mu poznamenám: „Narovnej se!“
Z části je to sice profesionální deformace, nicméně shrbený postoj/ramena stažená k hrudní kosti nejsou nic pěkného pro tělo, pro psychiku, ani pro oko – v tomto případě možná ještě víc u žen, než u mužů.
Většinou dotyční odpoví, že jsou si toho vědomi a jakmile se napřímí, hned se cítí líp a ještě se usmějí 🙂
Občas se ale zeptám i na důvod, proč se hrbí, když o tom ví a když se napřímení cítí lépe?
Kromě obvyklé odpovědi nebo spíše až přesvědčení u žen, že by se neměly „prsit“ jsem se nedávno setkal i s takovou (od jedné cca 180cm slečny), že je shrbená, aby „zapadla a nevyčnívala.“ Trošku smutné..
Osobně jsem – s odstupem let – vděčný za to, že mi moje máma s babičkou na základce poměrně dlouhou dobu připomínaly, ať se nehrbím nebo mi za záda strčí pravítko 🙂 – takže kdo ví, odkud to „Narovnej se!“ vlastně mám 🙂
Ale je pravda, že když jsem začal s jógou, posunulo se to ještě dál.
Jedna účastnice lekcí to dokonce komentovala: „Minule jsem si vás všimla v tramvaji, docela jste vyčníval mezi ostatními, jak jste tam seděl tak rovně, proč tak vlastně sedíte?“
Jedním z těch fyzických přínosů je i to, že se vám hned lépe dýchá. A když můžete dýchat snáz a více zhluboka, nejenže do těla posíláte více kyslíku, díky čemuž mohou lépe fungovat mozek a orgány, ale zároveň vytvoříte i správný svalový tonus a zapojíte ty svaly, které jinak spíše ochabují.
Na lekcích také často říkám, aby si lidé hlídali hlavně to, jak sedí a stojí přes den nebo jak vykonávají takové ty normální věci – když se zohnou pro něco, co jim spadne, přenáší nějaké břemeno, sedí v kanclu u počítače nebo jak stojí, když čekají na zastávce (většinou zřejmě s jednostranným přetížením – na jedné noze a ještě tak nějak zhrouceně).
Na to si vybavuji, jak mi kdysi jiná účastnice řekla: „Ty jo, ty Pozdravy slunci jsou super, hlavně ta třetí pozice (rovný předklon, Uttanasana B), díky tomu cítím, jak jsem teď pevnější, když si myju nad vanou hlavu a nelámu se už v zádech“ 🙂
Ať se jedná o stoj, sezení nebo jakoukoliv jinou pozici nebo fyzickou činnost, při cvičení ásan vše vychází z dýchání, z jeho propojení s pohybem (vinyasa) a ze základní pozice ve stoji – z Tadasany. A musím říct, že s přibývající praxí pro mě tyhle základní tři věci nabývají na stále větší důležitosti a hloubce.
Všemi třemi se dopodrobna zabýváme na kurzu pro budoucí lektory – ještě jeden jsem se rozhodl otevřít od ledna.
A pokud byste se na něj chtěli trochu připravit nebo naopak všech deset víkendů nemůžete, přijďte na ranní nebo večerní kurz.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Joga sa necvičí, joga sa aj žije…
a nebo taky praktikuje 🙂