Pavel: Zdravím tě, Vijayi, jak se dnes máš?
Vijay: Velmi dobře, děkuji.
P: Mám na tebe několik otázek. První je, jak jsi začal s jógou a co tě přimělo v ní pokračovat?
V: V podstatě nedokážu říct přesně, jak jsem začal, protože jsem se narodil do rodiny bhakti jogínů, kde jóga byla způsobem života. Takže bych spíše řekl, že jóga začala se mnou, než že já jsem začal s jógou. A s tím pokračuji dodnes. S ásanami jsem začal, když mi bylo devět, prvním učitelem byla má matka a ve 13/14 letech mě začal učit můj bratr, Vinay Kumar. Vždy jsem chtěl pokračovat, protože se mi líbil tento způsob života, takže jsem se rozhodl pro cestu jógy a pro sdílení jógy s ostatními. Studoval jsem sice technický obor a mohl jsem na tomto poli zůstat, ale takto jsem mohl pokračovat ve cvičení.
P: Jeden z důvodů, proč jsem znovu přijel na tvé lekce a na tvůj učitelský kurz byl tvůj výborný adjustment (asistence v ásanách) a zajímalo by mě, jestli byl adjustment vždy součástí ashtanga vinyasa jógy?
V: Nejsem si jistý. V podstatě jsem nikdy nebyl adjustován, když jsem se učil ásany. Adjustmenty šly spíše ze mě, když jsem nedokázal lidem vysvětlit, jak mají udělat to, co po nich chci. Takže jsem je nasměroval pomocí asistencí. Ale mám za to, že adjustmentů by mělo být stále méně, protože když někoho adjustujeme, tak by adjustovaný měl vědět, co děláme/o co nám jde a nakonec by adjustmenty měly úplně zmizet. Ale tyto asistence mě nikdo neučil a nebyly součástí mých začátku s ashtanga vinyasa jógou. Jednoduše to šlo ze mě, v případě, kdy jen ústní pokyny nestačily, dopomoc fungovala lépe.
P: A jak ses teda adjustment naučil?
V: Já nevím, prostě to šlo ze mě.
P: Také jsi nás učil Patanjaliho jógasútry, recitovat je a znát jejich význam. Je to něco, co by měl každý učitel jógy nebo možná dokonce každý Ind znát?
V: Existuje šest cest realizace (osvícení): Nyaya, Sankhya, Vaiseshika, Yoga, Uttara a Purva Mimamsa. Jóga je tedy jednou z těchto cest k poznání pravého já. Kdokoliv se zajímá o jógu, musí se naučit jóga sútry. Je to část jógy, Jóga Daršany. A jóga sútry jsou částí Jóga Daršany. Takže je to nezbytností pro každého zájemce o jógu, ať už je to učitel nebo student, na tom nezáleží, protože jsou oba praktikanty. Každý by se měl naučit jóga sútry, protože je to nejjednodušší forma jógových textů.
P: A co Gíta, Védy, Upanišády, atd.?
V: Určitě. Jóga sútry jsou zjednodušenou verzí Bhagavadgíty. Bhagavadgíta je zjednodušenou formou Upanišadů. Upanišady jsou zjednodušenou formou Véd. Proto bys měl nejprve začít s tím nejjednodušším. Pak pokračuj dál, protože Védy spadají pod Purva Mimamsu Daršanu, jak jsem před chvíli říkal – šest cest k osvobození. Šest Daršan. Šat Daršana. Takže pod Purva Mimamsu spadají Védy. Upanišady, Gita, atd., spadají pod Uttara Mimasu. A jóga sutra spadá pod Jóga Daršanu. Takže pokud jsme jógovými aspiranty, musíme začít jóga sútrami a jakmile jim porozumíme, je snadnější naučit se Gítu. Jakmile se naučíš Gítu, je jednodušší naučit se Upanišády.
P: Protože cvičíš všechny čtyři série Ashtanga Vinyasa jógy, zajímlo by mě, jestli si myslíš, že je důležité zvládnout je všechny nebo se stačí naučit jen první a druhou sérii. A co to přináší tobě, cvičit všechny čtyři série?
V: Důvodem, proč jsem se naučil pokročilé série, byla schopnost pracovat s gravitací. Je to zábava. Rozhodně to posílí mysl a posílení nebo kultivace mysli, je účelem cvičení jógy. A cvičení ásan pokročilých sérií (třetí a čtvrté) nám dodává odvahu jít za hranice fyzických překážek. Zároveň musím dodat, že to není absolutní podmínkou pro všechny, protože v ásanách se absolutní pravda neskrývá. Říkám to proto, že to, co je možné dnes, se za pár let změní a to, co není možné dnes, se za pár let změní.
Takže ásany neskrývají žádnou absolutní pravdu. Ale jako učitel jógy nemohu říct, že nejsou důležité, pokud jsem je necvičil. Jedině v případě, že jsem se je naučil/vyzkoušel, pokud mám tuto osobní zkušenost, pak mohu říct, že nejsou tolik důležité.
Zatímco Primary Series je nejdůležitější ze všech, protože ji zvládne téměř každý a pracuje s nejdůležitějšími částmi našeho těla a zajišťuje zdraví. Kdežto třetí a čtvrtá série nám pomáhá posilovat a kultivovat naši mysl tak, abychom byli více soustředěni.
P: Rozumím. A co bys doporučil lidem, kteří nemají čas cvičit každý den? Protože tady je to jednoduché. Přijedeš do Mysore jen kvůli cvičení, takže můžeš snadno cvičit šest dní v týdnu. Co bys doporučil?
V: Je to o prioritách. Každý si plánujeme dny podle svých priorit. Takže pokud s námi něco opravdu rezonuje, zajistíme, aby to bylo součástí každého našeho dne. Pokud to s námi tolik nerezonuje, ale všichni víme, jak je cvičení důležité, pak bychom měli cvičit alespoň 2-3x týdně.
Každý má pravdu, ze své vlastní perspektivy. Záleží to na tom, co ovlivňuje váš životní styl. Jako učitel doporučuji, pokud to s vámi rezonuje, najděte si ve svém rozvrhu čas, abyste mohli cvičit. A to může být cokoliv, ne jen ásany, možná pránájáma, možná meditace. Cokoliv, co vás pozitivně ovlivňuje. Protože jakékoliv jógové cvičení má nejprve, i kdyby nebylo přímo duševní, zajistit klid mysli. Když je v mysli klid, jste šťastní. A když jste šťastní, máte vše, co potřebujete.
Takže upravte své priority a ujistěte se, že provedete alespoň jedno jógové cvičení každý den. A poskytněte tomu tolik času, kolik jen potřebujete. Pokud cvičíte ásany a nemáte příliš mnoho času, 10 pozdravů slunci a závěrečná série vám ztěží zabere více, než 25 minut v jednom 24hodinovém cyklu. Takže, jak říkám: Tolik, kolik můžete.
P: Kdy je možné přijet do Mysoru na tvé lekce? V kterých měsících učíš?
V: Učím deset měsíců v roce, od srpna do května. V červnu a červenci většinou neučím, protože někdy cestuji a učím v zahraničí, někdy zase raději zůstávám cvičím doma, abych prohloubil svou praxi. Ale většinou jsem zde deset měsíců.
P: A nakonec, máš nějaký vzkaz pro ostatní? Nějaké doporučení?
V: Pro ty co cvičí jógu?
P: Ano
V: Řekl bych, buďte upřímní ve svém cvičení, ale ne vážní. Protože upřímnost vám otevře cestu k vizím a perspektivám, kdežto pokud budete vážní, omezíte se pouze na výsledky svých činností. Být upřímný znamená cvičit bez jakýchkoliv očekávání, což přináší mír. Takže byste měli cvičit tolik, kolik můžete a nejlépe, jak zvládnete a prostě nechat věci, ať se dějí. Ale pokud jste vážní, příliš tlačíte, příliš spěcháte, většinou to nepřinese nic dobrého. Takže kdykoliv to jde, dělejte to vše proto, abyste podpořili mír/klid ve vás samotných, vše ostatní se pak o sebe postará.
P: Moc ti děkuji.
V: Rádo se stalo.