JÓGA: ZA HRANICE ZDRAVÍ A LÉČENÍ

„Dokud je v těle dech, můžeme něco udělat,“ odpovídal jeden z nejvýznamnějších jógových učitelů, Tirumalai Krishnamacharya, když k němu lidé přišli s žádostí, zda by jim pomohl zbavit se zdravotních potíží.

Někdy přicházeli v situacích, když už vyzkoušeli vše, včetně doktorů, ale uzdravení se nedostavovalo, někdy naopak nic jiného zkoušet nechtěli, protože na Krichnamacharyu měli skvělé doporučení. Krishnamacharya sám se dožil necelých 101 let.

Z řad jeho studentů vzešli takoví učitelé, jako Pattabhi Jois, BKS Iyengar, Indra Devi nebo třeba A.G. Mohan. Jeho přímým následovatelem byl ale také jeho syn TKV Desikachar a stále je jeho žijící vnuk Kausthub Desikachar. Oba zůstali věrni tradici jógové terapie a napsali také několik knih.

A právě o výtažky z jedné z nich bych se s vámi dnes rád podělil.
Kniha Health, Healing, and Beyond, je sice původně v angličtině, takže níže uvedené úryvky jsem přeložil. Pokud to ale s jógou myslíte trochu víc vážněji, než se jen jednou za čas jít protáhnout, stojí za to, překonat svou nejistotu nebo se v angličtině trochu zlepšit, protože z téhle knihy na vás dýchne opravdový duch jógy.

A pokud vás zaujme, doporučuji také knihu The Yoga of the Yogi: The Legacy of T. Krishnamacharya – na úryvky z ní se můžete těšit příští týden.

Nyní už TKV Desikachar
„Výuka mého otce byla zaprvé a především založena na skutečnosti, že každý student musí být učen podle jeho individuálních schopností v dané chvíli. Každý postupuje svým tempem a jinými způsoby.“

„Vždy by měla existovat bdělost bez napětí a relaxace bez otupělosti nebo tíhy. Tyto kvality jsou dosahovány vnímáním reakcí těla a dechu na různé pozice. Jakmile jsme si těchto reakcí vědomi, můžeme je kontrolovat krok za krokem. Toto nám pak může pomoci zvládnout a dokonce minimalizovat externí vlivy na naše tělo, ať už jde o věk, podnebí, stravu nebo práci. Je to způsob, kterým redukujeme avidyu (nevědomost, mylnou záměnu – pozn. překladatele) na úrovni těla, protože tělo je vyjádřením mysli a jejích mylných představ.“

„Můj otec to viděl jinak. Podle něj byla Kundalini překážkou, blokem. Zárodkem nerovnováhy v těle. Skrz správnou praxi je uvolněna, aby umožnila práně proudit.
Zjednodušeně, ásany, neboli pozice, jsou navrženy k otevření/zprůchodnění nádis (kanálky – kterými proudí prána, pozn. překl.). Pránajáma nám umožňuje kumulovat v těle pránu a směrovat ji – jako očistnou sílu – k odstranění nečistot. Ásany a pránájáma jsou principy, které posilují a interagují se všemi ostatními prvky jógy: náš vztah s ostatními (Jámy), naše osobní disciplína (Nijamy) a nakonec také schopnost nasměrovat svou mysl tak, aby uvolnila nové schopnosti/možnosti porozumění a změny.“

„Dovolte mi důrazně objasnit jedno z nejrozšířenějších nedorozumění. Nikde ve Védách ani v jiných dávných učeních, se nehovoří o tom, že musíte být striktním vegetariánem. Zdá se, že obzvlášť lidé na západě věří, že aby se mohli vážně zabývat jógou, musí nutně přejít na vegetariánský styl života. Ale o tom to není. A pro některé jedince to může být dokonce nezdravé. To, že se naše rodina stravuje vegetariánsky, je věcí preference. My ale žijeme v teplém, tropickém podnebí, kde roste spousta různých druhů ovoce, obilovin a zeleniny.“

„Můj otec vždy věřil, že jóga je největší dar Indie světu. Obzvláště, pokud jde o léčení, jóga musí být přizpůsobena potřebám jedinců a různým zvyklostem a potřebám společnosti. Zároveň ale existují aspekty této tradice, které musí být zachovány, protože představují porozumění podstatě léčení, přetrvávající moudrost, která nám může pomoci v neustále se měnících podmínkách. Byla to jedna z největších výzev, která zaměstnávala mého otce – co zachovat a co upravit.“