VEČERNÍ CVIČENÍ, STOJ NA HLAVĚ A MASO

K tipům z minulého týdne jsem slíbil přidat pár postřehů k praxi. K nim ještě přidám odpověď na jeden z dotazů, které mi od vás v mezičase přistály v e-mailové schránce – řekl bych, že není ojedinělý.

Večerní cvičení
Že nejde ani tak o to v kterou denní dobu se do praxe ásan (jógových pozic) pustit, jako o to, hlavně se do ní pustit, už zde určitě všichni ví 🙂

Pokud jste ale zvyklí cvičit ráno a situace vás donutila cvičit večer, možná se vám stává, že se nedokážete zkoncentrovat. Celé cvičení je pak takové nemastné neslané a po jeho skončení se třeba ani necítíte tak dobře jako obvykle.

V Ashtanga Vinyasa józe se začíná úvodní mantrou a osobně ještě v první pozici, Tadásáně (pozice hory), doporučuji zůstat pár nádechů a výdechů, abyste si nejen nastavili tempo a hloubku dechu, ale také vědomím prošli celé tělo odspoda nahoru a tak nejen přetrhli šumící proud myšlenek, ale také se z hlavy dostali do celého těla (což je také to, co do cvičení chcete zapojit, ne jen hlavu a nějak to odcvičit, ale vnímavě všechny části, aby mohly spolupracovat).

Pokud jsou ale tyto dvě věci málo (a i pokud třeba začínáte vsedě nebo vleže), doporučuji si ještě před samotnou praxí na chvíli sednout a:

1. buď se soustředit jen na přirozeně probíhající dech – že budou myšlenky proudit dál, je v pořádku, je to přirozenost mysli, takže ji nechte, ať si dělá, co chce, ale pozorností zůstaňte na přirozeném dechu a pocitu klidu.
2. nebo, pokud se myšlenkám daří stále získávat vaši pozornost a na dech se prostě soustředit nedokážete, zapalte si svíčku a 5 minut se pokojně dívejte do jejího plamene.

Uvidíte, že po těch pěti minutách budete krásně zklidnění a následnou praxi ásan si vychutnáte.

Jen, nedá mi to nedodat, buďte připraveni na to, že všechno může být i jinak 🙂 O tom celé jóga je, nelpění a přijetí.

Stoj na hlavě
Osobně jsem spíše pro přístup, dělat stoj na hlavě opravdu na hlavě, ne na předloktích – a jedním dechem dodávám, že je k tomu potřebný čas a trpělivost. A samozřejmě důkladná příprava, aby tělo bylo dostatečně zahřáté a svaly aktivní.

Pravděpodobně jste taky někde na lekci viděli, jak do stoje na hlavě někteří cvičící skáčou, protože jsou zřejmě přesvědčeni, že jediné o co jde, je co nejrychleji se dostat do pozice a pak už určitě přijde nekonečné štěstí.

Pokud ale postupujete krok za krokem, vnímáte signály svého těla a patřičně na ně reagujete, máte jasno v tom, že některé dny je prostě lepší zůstat nohama na zemi a jen si aktuální možnost provedení prodýchat.

Odpadávají pak všechny problémy jako zalamování se v zádech a jejich následná bolest (přinejmenším), při snaze dostat se nahoru za každou cenu a bolesti hlavy, svalů krku nebo dokonce poranění krční páteře. Časem se naopak začne správně zapojovat střed a celý postup půjde s lehkostí a jistotou (neboli princip Sukha a Sthira).

Maso – konzumovat či nekonzumovat
Bylo předmětem jednoho z e-mailových dotazů. Ano nebo ne? Zvlášť, když nějak nemáte potřebu jej jíst, ale pro jistotu si dáte schůzku s výživovou poradkyní a ta vám řekne, že maso byste určitě jíst měli 🙂

Stejně jako ve všech jiných částech jógy, i zde platí základní doporučení Ahimsa – neubližování/nenásilí.
Ale nejen na zvířatech (a rostlinách), ale taky na nás samotných.

Jak už jsme nakousli u Širšásany (stoje na hlavě), znamená to tedy respektovat také sebe sama, své tělo. Vnímat a správně interpretovat signály, které nám neustále vysílá.

Někomu maso sedí a nedokáže si bez něj představit den, někomu stačí sem tam a někomu nevyhovuje vůbec. Takže pokud maso příliš nemusíte, tělo si jej příliš nevyžaduje, proč se do toho nutit?

Stejně jako v čemkoli jiném v životě, neexistuje jen jediná správná cesta.

A pokud chcete mít jistotu (např. kvůli chudokrevnosti, apod.), doporučuji nechat si jednou za čas udělat detailnější testy, kde vám naměří hladiny všech důležitých látek v těle a podle toho případně stravu doladit.